Sluneční soustava v kostce

Vznik

  • zhruba před 4,6 miliardami let došlo k výbuchu blízké supernovy. Tlaková vlna provázející tento výbuch přiměla k pohybu částečky prachu a plynu, které se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu.

výbuch supernovyhttp://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_03/protoplanet_2.jpg




      =>






  • V něm začala probíhat termonukleární reakce - vzniklo Slunce a s ním se objevil sluneční vítr, jenž "odfoukl" zbylý prach a plyn směrem od Slunce ke vznikajícím planetám. Malé částečky v mračnu do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších a větších kusů hmoty. Největší z nich se staly základními kameny budoucích planet. Působení gravitace pak vznikaly další objekty mnoho planetek a ještě více komet. Dále od středu byly teploty nižší, což zapříčinilo vznik plynných obrů.

Sluneční soustava

  • Sluneční soustava je planetární systém hvězdy Slunce a je součástí galaxie Mléčná dráha. Sluneční soustava je tvořena tělesy různých druhů a velikostí. Centrálním tělesem je Slunce, ve kterém je soustředěna téměř celá její hmotnost (99.866 %). Dále ji tvoří osm planet, trpasličí planety, více než 150 měsíců planet, planetky, komety, meteroidy a další tělesa.



                                           Na obrázku zachován poměr velikosti

Slunce

  • Slunce je obyčejná hvězda (koule žhavých plynů).
  • Je zdrojem života na Zemi (teplo, světlo)
  • Teplota v jádru 15 mil.°C
  • Teplota na povrchu 6000°C

hlouběji zkoumej zde

Planety

  • planety sluneční soustavy dostaly jména podle  bohů - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
  • Planety obíhají kolem Slunce různou rychlostí (nejrychleji Merkur - oběhne Slunce asi za 88 dní, nejpomaleji Neptun za 165 let). Země oběhne kolem Slunce za jeden rok.
  • podle složení planety dělíme na terestické (pevné) a plynné


Terestické planety

Merkur
  • Merkur je planeta nejbližší Slunci. Kolem Slunce obíhá ve střední vzdálenosti 58 milionů kilometrů
  • S průměrem 4878 km je nejmenší planetou Sluneční soustavy. Nemá žádný měsíc.
  • Teplotní rozdíly na planetě Merkur jsou největší v celé Sluneční soustavě, od 90 K (-180° C) na straně odvrácené od Slunce až po 700 K (asi 430° C) na straně vystavené slunečním paprskům.
  • Merkur je podobný Měsíci. Jeho povrch je velice starý a pokrytý krátery.
  • Vědci se domnívají, že uvnitř kráterů poblíž severního pólu planety by se mohla nacházet voda.

hlouběji zkoumej zde

Venuše


  • Druhá planeta sluneční soustavy, průměrná vzdálenost planety Venuše od Slunce je 108 200 000 km. 
  • Starověkými astronomy zvaná též jitřenka nebo večernice. Venuše nese jméno podle řecké bohyně jara a probouzející se přírody, později však známé jako bohyně lásky
  • Atmosféra Venuše je poměrně hustá a především značně horká.
  • Povrch planety je nepříznívý k životu, na planetě pozorujeme silný skleníkový efekt
  • Zajímavostí atmosféry jsou černé skvrny, které krouží v jejích horních vrstvách. Podle výzkumníků Texaské univerzity Dirka Schulz-Makucha a Louise Irwina může planeta obsahovat v horní atmosféře vhodné místo pro život.

hlouběji zkoumej zde


Země
Planeta Země

  • Země je jedinou planetou sluneční soustavy, na které je prokázána existence života.
  • Celková plocha povrchu planety Země je přibližně 510 milionů km2, ale větší část povrchu (70,8 %) je pokryta Světovým oceánem kapalné vody, což představuje přibližně 361 milionů km2
  • Průměrná vzdálenost planety Země od Slunce je 149 600 000 km.
  • Planeta Země je doprovázena jedním přirozeným satelitem - Měsíc.

hlouběji zkoumej zde


Mars
  • Mars, známý jako Rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční soustavy.
  • Mars je planetou, na které není vyloučena existence jednoduchých jednobuněčných organismů.
  • Mars od Slunce je 227 940 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Mars 687 dnů.
  • Většina povrchu planety Mars je pokryta tenkou vrstvou oxidů železa => rudé zbarvení

hlouběji zkoumej zde


Plynné planety

Jupiter

  • Je první z tzv. vněších planet. Průměrná vzdálenost planety Jupiter od Slunce je 778 330 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Jupiter 11,86 roku roku.
  • Velká, hmotná atmosféra planety Jupiter je velmi dynamická a barevná. Rychlost atmosférických proudů dosahuje hodnost až 600 kilometrů za sekundu.
  • Atmosféra je rozdělena do jednotlivých systémů - pásů. Některé jsou světlé, vyšší a chladnější oblasti atmosféry, jiné tmavší.
  • Jupiter má velké množství měsíců, velikost čtyř z nich je srovnatelná s velikostí našeho Měsíce; ostatní jsou řádově menší.

hlouběji zkoumej zde


Saturn

  • Průměrná vzdálenost planety Saturn od Slunce je 1 426 940 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Saturn 29,46 roku.
  • Saturn má soustavu prstenců, z nichž 3 hlavní jsou viditelné velkými dalekohledy. Přestože prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen pár stovek metrů
  • Saturn má velmi bohatou soustavu měsíců. Na Titanu přistála v roce 2005 sonda Huygens. Na měsíci Enceladus buď probíhá nebo probíhala v nedávné minulosti tektonická činnost.

hlouběji zkoumej zde


Uran


  • Sedmá planeta sluneční soustavy je další z plynných obrů s velmi nízkou −220 °C
  • Kromě vodíku a helia obsahuje atmosféra také metan, způsobující namodralé zabarvení.
  • Rotační osa Uranu je vzhledem k rovině oběhu stočená na bok ("rotuje šikmo")
  • Všechny Uranovy měsíce byly pojmenovány podle postav z děl anglického dramatika Williama Shakespeara a anglického básníka, satirika a překladatele Alexandra Popa.

hlouběji zkoumej zde


Neptun

Výsledek obrázku pro neptun

  • Neptun je téměř stejně velký jako Uran, ale přesto, že je mnohem dále od Slunce, jeho teplota je o něco vyšší (−213 °C).
  • Atmosféra má zelenomodrou barvu, v horních vrstvách převládá vodík a helium. Modrozelené zabarvení je způsobeno, podobně jako u Uranu, stopami metanu.
  • Oběžná doba kolem Slunce činí 165 roků.
  • Neptun má celkem 5 prstenců. Prstence se skládají z ledových částic potažených silikáty nebo částicemi na bázi uhlíku, které jim dodávají červený odstín.

hlouběji zkoumej zde

Naposledy změněno: Středa, 8. říjen 2014, 19.30